1. OBSAH STANDARDU

STANDARDY KONSTRUKCÍ
Obsah standardu je popsán následujícími technickými a kvalitativními parametry.

Svislé přemístění výkopku, sypaniny, rubaniny a výkopku z kamenouhelných hlušin
Svislým přemístěním výkopku, sypaniny, rubaniny a výkopku z kamenouhelných hlušin se rozumí svislé přemístění bez naložení do dopravní nádoby avšak s vyprázdněním dopravní nádoby na hromady nebo do dopravního prostředku. Obsahem standardu je i vytažení výkopku těženého z prostoru pod základy nebo z pracovních šachet a technologická manipulace a doprava. Popis standardu musí vymezit výšku (hloubku) svislého přemístění a třídu horniny.

Vodorovné přemístění výkopku, lesní hrabanky, kmenů, větví, drnu, pařezů, křovin, zemin schopných k zúrodnění, kamenouhelných hlušin, nánosů z vodních nádrží a rubanin po suchu
Vodorovným přemístěním výkopku lesní hrabanky, kmenů, větví, drnu, pařezů, křovin, zemin schopných k zúrodnění, kamenouhelných hlušin, nánosů z vodních nádrží a rubanin po suchu se rozumí vodorovné přemístění pro všechny druhy dopravních prostředků nebo nošením, bez naložení výkopku, avšak se složením bez rozhrnutí. Obsahem standardu je i jízda loženého vozidla v terénu ve výkopišti nebo na násypišti. Popis standardu musí vymezit vzdálenost přemístění a třídu horniny.

Vodorovné přemístění rubaniny v hoře
Vodorovným přemístění rubaniny v hoře se rozumí vodorovné přemístění rubaniny z horniny I. a II. stupně ražnosti nebo z lité skály ze štol a tunelů k zařízení pro svislé přemístění rubaniny v hoře, bez nákladů na lokotraktor motorový vozík, železniční vozy a bez naložení rubaniny, ale s vyklopením na dopravní prostředek, do zásobníku nebo na terén, jestliže není prováděno svislé přemístění rubaniny v hoře. Obsahem standardu je i vodorovné přemístění rubaniny mimo horu (pokud se toto přemístění provádí stejným dopravním prostředkem bez dalšího překládání) k dopravnímu prostředku pro svislé přemístění. Popis standardu musí vymezit délku dopravní trasy a míru zavodnění rubaniny.

Vodorovné přemístění výkopku a rubaniny po vodě
Vodorovným přemístěním výkopku po vodě se rozumí přemístění bez naložení avšak s jeho vyložením, pro rubaniny se rozumí přemístění bez naložení a vyložení. Obsahem standardu pro přemístění výkopku je i přeložení výkopku na dopravní prostředek nebo složení výkopku na hromadu na suchu: ve vodorovné vzdálenosti těžiště hromady nebo dopravního prostředku na souši do 15 m od přilehlé průsečnice původního terénu (původní břehové plochy) s pracovní hladinou vody a na výšku srovnaného terénu v místě hromady nebo v místě dopravní plochy pro dopravní prostředek na souši do 4 m od pracovní hladiny vody. Uvedenou výšku lze zvětšit a to nejvýše do 6 m, jestliže je vodorovná vzdálenost uvedená v bodě a) kratší než 15 m nejméně o trojnásobek zvětšení výšky přes 4 m. Popis standardu musí vymezit třídu a míru zavodnění horniny a přepravní vzdálenost.

Přehození neulehlého výkopku a neulehlého výkopku z kamenouhelných hlušin
Přehozením výkopku se rozumí přehození neulehlého výkopku z hornin 1 až 7 na vzdálenost do 3 m vodorovně a do 1,5 m svisle, měřeno mezi těžišti hromad. Obsahem standardu práce prováděna pomocí rypadla lopatového kolového a práce prováděná ručně. Popis standardu musí vymezit třídu horniny.

Nakládání, vykládání a překládání neulehlého výkopku, drnu ze skládky, zemin vhodných k zúrodnění, kamenouhelných hlušin, rubaniny z nahodilého nadměrného výrubu v hoře
Nakládáním, vykládáním a překládáním se rozumí nakládání, vykládání a překládání na jakýkoliv nebo z jakéhokoliv dopravního prostředku strojně a ručně. Obsahem standardu pro nakládání, vykládání a překládání na loď je i nakládání, vykládání a překládání na vzdálenost:
do 20 m vodorovně; vodorovná vzdálenost se měří od těžnice lodi k těžnici druhé lodi, nebo k těžišti hromady na břehu nebo k těžišti dopravního prostředku na suchu, do 4 m svisle; svislá vzdálenost se měří od pracovní hladiny vody k úrovni srovnaného terénu v místě hromady nebo v místě dopravní plochy pro dopravní prostředek na suchu. Uvedenou svislou vzdálenost 4 m lze zvětšit, a to nejvýše do 6 m, jestliže je vodorovná vzdálenost uvedená v bodě a) kratší než 20 m nejméně o trojnásobek zvětšení výšky přes 4 m. Popis standardu musí vymezit objem a třídu horniny.

__________________________________________________________________

VNITROSTAVENIŠTNÍ PŘESUN, TECHNOLOGICKÁ MANIPULACE A LEŠENÍ
Vnitrostaveništní přesun
Vnitrostaveništním přesunem se rozumí veškerá manipulace s materiálem nezbytným ke zhotovení požadované konstrukce (práce) v rámci staveniště ze skládky po jeho zabudování. Popisovník nevymezuje způsob ani rozsah vnitrostaveništního přesunu. Při ocenění podle popisovníku musí být vnitrostaveništní přesun součástí nabídkové ceny.

Technologická manipulace
Technologickou manipulací se rozumí veškerá manipulace s materiálem nezbytným ke zhotovení požadované konstrukce v prostoru montáže v tomto rozsahu
800-1 Zemní práce:
a) roubení vodorovně do vzdálenosti 3m od okraje výkopu, svisle do hloubky vyplývající z platnosti použité ceny
b) kamenité hráze materiál pro vrty 20m vodorovně a materiál pro utěsnění vrtů 5m vodorovně
823-1 Plochy a úprava území:
u konstrukcí chmelnic a vinic ze vzdálenosti vodorovně do 3m a svisle na výšku konstrukce
u sadovnických a krajinářských úprav:
- voda vodorovně do 50m, svisle do 3m,
- ostatní materiál vodorovně do 30m, svisle do 1,5m
823-2 Rekultivace území ovlivněných báňskou a hutnickou činností
manipulace:
- hlušinou a zeminou vodorovně do 3 m; svisle do 3 m
- ornicí a hnojivem na hlušině; sazenicemi obalenými, ochranným materiálem a sazenicemi na hlušině do 50 m
- nehroubením a kůly vodorovně do 20 m; svisle do 3m
- lesními sazenicemi, rychle rostoucími dřevinami, sazenicemi ostatními, ostatním hnojivem, odpadem při ořezu vodorovně do 200 m
825-2 Objekty podzemní – štoly a šachty: 50m od čelby při ražbě, 25m na obě strany od Vnitrostaveništní přemístění hmot nad rozsah vzdálenosti technologické manipulace se oceňují položkami přesunu hmot.
Popisovník nevymezuje způsob ani rozsah technologické manipulace. Při ocenění podle popisovníku musí být technologická manipulace součástí nabídkové ceny.

Lešení
Lešením se rozumí konstrukce umožňující provádění prací i nad dosažitelnou výšku. Popisovník nevymezuje druh, způsob použití, rozsah ani dobu použitého lešení. Při ocenění podle popisovníku musí být potřebné lešení součástí nabídkové ceny.

__________________________________________________________________

ZPŮSOB MĚŘENÍ

Přemístění výkopku
Objem manipulace s výkopkem získaným vykopávkami na suchu a v zemnících pod vodou (vodorovné a svislé přemístění, naložení apod.) se určuje v rostlém stavu horniny na výkopišti. Objem manipulace s výkopkem získaným ostatními vykopávkami pod vodou se určuje v rostlém stavu podle čl. 3451. Není-li měření v rostlém stavu možné, určí se objem horniny v rostlém stavu z objemu zemní konstrukce poměrem objemové hmotnosti sušiny v rostlém stavu a objemové hmotnosti sušiny v konstrukci. Tato zásada se vztahuje i na část objemu konstrukce zatlačené do podloží.

Svislé přemístění výkopku z jam a zářezů (dále v tomto článku jen "jam")
Objem svisle přemisťovaného výkopku se určuje jako součet
- objemů jámy i s dolamováním, redukovaného podle tabulky I Přílohy (neplatí pro hloubení jam ve stržích a při lesnickotechnických melioracích), a
- objemu rýh nebo šachet popř. vyhloubených ve dně jámy, přičemž nerozhoduje, zda tyto rýhy nebo šachty jsou nebo nejsou paženy
U jam zčásti nebo zcela roubených se objem svisle přemisťovaného výkopku musí rovnat nejméně objemu roubených částí. Svislé přemístění výkopku z jam se oceňuje na střední hloubku jámy. Střední hloubka jámy je aritmetický průměr největší hloubky jámy a průměrné hloubky jámy. Největší hloubka jámy je svislá vzdálenost úrovně vodorovného přemístění výkopku, proložené nejnižším bodem přilehlého terénu na obvodu jámy přístupným obvyklým dopravním prostředkem pro vodorovné přemístění výkopku, od nejhlubšího místa ve dně jámy, nikoliv však od nejhlubšího místa rýh nebo šachet vyhloubených ve dně jámy. Průměrná hloubka jámy je podíl objemu jámy i s objemem dolamování popř. s objemem rýh nebo šachet, vyhloubených ve dně jámy, a půdorysné plochy jámy na původním terénu. Je-li dopravní plocha, po níž se má výkopek vodorovně přemísťovat, položena tak, že se dotýká obrysu jámy, avšak původní terén v ploše vedené půdorysem jámy leží celý nebo zčásti pod úrovní vodorovného přemístění výkopku, určí se střední hloubka, na kterou se výkopek svisle přemísťuje, jako rozdíl 1,7násobku největší hloubky jámy a průměrné hloubky výkopu. Je-li takto určená střední hloubka jámy menší než největší hloubka jámy, považuje se největší hloubka jámy za hloubku střední a svislé přemístění výkopku se oceňuje pro největší hloubku jámy. Hloubí-li se jáma chráněná štětovou stěnou, např. pro návodní mostní pilíř, považuje se za úroveň, na kterou se musí výkopek svisle přemístit, horní hrana projektované štětové stěny v místě, kde se má výkopek přes tuto stěnu přemísťovat. Střední hloubka, na kterou se výkopek svisle přemísťuje, se určí jako rozdíl 1,7násobku největší hloubky jámy měřené od zmíněné úrovně a průměrné hloubky výkopu. Střední hloubka se tedy rovná 1,7v - Q : P, přičemž
v se rovná zmíněné největší hloubce,
Q se rovná objemu jámy,
P se rovná půdorysné ploše jámy na původním terénu.

Je-li součástí projektované vykopávky jámy rampa pro výjezd dopravních prostředků pro vodorovné přemístění, ležící mimo objem vlastní jámy, a pata této rampy je v úrovni dna jámy, neoceňuje se svislé přemístění výkopku. Objem vykopávky rampy se pro volbu ceny podle množství připočítává k objemu jámy a ocení se cenou pro vykopávku jámy. Je-li dno jámy níž než pata rampy pro výjezd dopravních prostředků pro vodorovné přemístění výkopku a rampa leží mimo objem vlastní jámy, oceňuje se svislé přemístění výkopku podle zásad pro určení svislého přemístění výkopku z jam jen na objem výkopku, získaného vykopávkou jámy pod vodorovnou rovinou, proloženou patou rampy. Od paty rampy se určuje střední hloubka. Redukované množství vykopávky pro svislé přemístění se určí z objemu, ležícího pod rovinou, proloženou patou rampy. Rampa musí být navržena podle technických a bezpečnostních předpisů pro provoz dopravních prostředků. Úrovní vodorovného přemístění se v tomto případě rozumí nejnižší bod horní hrany rampy.

Svislé přemístění výkopku ze stavebních rýh
Objem svisle přemísťovaného výkopku se určí jako součet
- objemu daného úseku rýhy (úsekem rýhy se v tomto případě rozumí část rýhy, vymezená dvěma sousedními příčnými profily v místech zlomu terénu v ose rýhy) i s dolamováním, a to pro rýhu roubenou i neroubenou, redukovaného podle tabulky II (neplatí pro hloubení nezapažených rýh ve stržích a při lesnicko-technických melioracích) a
- objemu šachet, popř. rýh vyhloubených ve dně rýhy, přičemž nerozhoduje, zda tyto šachty jsou nebo nejsou paženy. Z rýh zčásti nebo zcela roubených se objem svisle přemísťovaného výkopku musí rovnat nejméně objemu roubených částí rýh. Svislé přemístění výkopku z daného úseku rýhy se oceňuje na průměrnou hloubku úseku rýhy, přičemž nerozhoduje, zda má rýha dno v jedné nebo v několika úrovních. Průměrná hloubka rýhy v daném úseku se rovná aritmetickému průměru hloubek počátečního a koncového příčného profilu úseku rýhy měřených v ose rýhy. Při určení hloubek rýh podle odst. c) se nepočítá s hloubkou pro odvodňovací drenáž na dně rýhy, pokud rýha pro tuto drenáž je užší než dno rýhy. Ustanovení odst. c) a d) platí i pro jámy pro podzemní vedení.

Svislé přemístění výkopku ze zářezů pro podzemní vedení:
Svislé přemístění výkopku ze zářezů pro podzemní vedení se oceňuje na průměrnou hloubku zářezu. Tato průměrná hloubka se určí jako aritmetický průměr hloubek počátečního a koncového příčného profilu úseku, měřených v ose zářezu. Nepřihlíží se k hloubce vykopávek (např. jam, šachet apod.) uvnitř úseku. Úsekem zářezu se rozumí část zářezu, vymezená dvěma sousedními příčnými profily v místech zlomu terénu. Objem zářezu je součet objemů vlastního zářezu a eventuálních dalších vykopávek (jam, rýh, šachet), územně souvisejících s vykopávkou zářezu nebo ve dně zářezu. Pro určení počtu m. j. svislého přemístění se objem výkopku ze zářezu upraví podle tabulky III Přílohy. Je-li součástí vykopávky zářezu rampa pro výjezd dopravních prostředků pro vodorovné přemístění výkopku, ležící mimo objem vlastní vykopávky zářezu, platí pro svislé přemístění výkopku stejná ustanovení jako pro jámy.

Těžiště:
Při určení vzdálenosti těžišť sdružených výkopů a násypů se toto těžiště předpokládají v příčných řezech, které půlí jejich souvislý objem. Toto platí obdobně i pro ornici. O těžištích zemníků. Padne-li těžiště výkopu nebo násypu mimo obrys jejich půdorysné plochy, rozdělí se výkopiště nebo násypiště v půdorysu na části, jejichž těžiště leží v jejich půdorysu. Toto platí obdobně i pro ornice. Pro stavbu sypaných přehradních hrází zemních a kamenitých (832 11) se určitý rozdělí na tolik částí, pro kolik různých
- konstrukcí ze zemin téhož objektu, nebo
- objektů téže stavby, příp. jejich částí
se hornina ze zemníku odebírá. Vzdálenost přemístění výkopku se určí mezi těžišti k sobě přidružených částí zemníku a konstrukcí ze zemin. Pro ostatní stavby se pro každý zemník určí jen jedno těžiště, i když se z něho odebírají horniny pro různé konstrukce na jednom objektu nebo na různých objektech téže stavby. Vzdálenost vodorovného přemístění výkopku na těchto stavbách se určí mezi těžištěm zemníku a těžišti přidružených násypů.

Střední vzdálenost vodorovného přemístění výkopku a ornice:
Střední vzdálenost vodorovného přemístění se určí odděleně pro výkopek i pro ornici na celém objektu, s výjimkou výkopku ze zemníků, které jsou mimo stanoviště; pro výkopek z těchto zemníků se určí střední vzdálenost samostatně, výkopku přemísťovaného na skládky, které jsou mimo staveniště; pro výkopek přemísťovaný na tyto skládky se určí střední vzdálenost samostatně, výkopku a ornice na stavbách letištních ploch a letištních drah; pro tento výkopek a tuto ornici se určí jediná společná střední vzdálenost vodorovného přemístění, příčného přemístění výkopku u odkopávek a prokopávek pro spodní stavbu silnic, dálnic a železnic; toto příčné přemístění se do střední vzdálenosti nezapočítává. Střední vzdálenost přemístění výkopku na jednom objektu podle odst. 1.3.6.1 se určí dělením součtu příslušných momentů vodorovného přemístění výkopku celkovým objemem všech příslušných výkopů. Moment přemístění výkopku jednotlivého výkopiště je součin objemu výkopu v rostlém stavu a příslušné vzdálenosti vodorovného přemístění výkopku. Stejně se určí vzdálenost přemístění ornice.

__________________________________________________________________

2. TECHNICKÉ SPECIFIKACE

KONSTRUKCE A PRÁCE

Na provádění, měření a kvalitu prací se vztahují příslušné ČSN, obecně závazné předpisy nebo normy výrobců v plném znění. Jsou to zejména:
ČSN 01 3423 Výkresy pozemních staveb. Kreslení výkopů
ČSN 72 1001 Pomenovanie a opis hornín v inžinierskej geológii
ČSN 72 1002 Klasifikace zemin pro dopravní stavby
ČSN EN ISO 14688 – 1 Geotechnický průzkum a zkoušení - Pojmenování a zatřiďování
zemin - Část 1: Pojmenování a popis
ČSN 72 1004 Presiometrická skúška
ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin
ČSN 72 1010 Stanovení objemové hmotnosti zemin. Laboratorní a polní metody
ČSN 72 1011 Laboratorní stanovení zdánlivé hustoty pevných částic zemin
ČSN 72 1012 Laboratorní stanovení vlhkosti zemin
ČSN 72 1013 Laboratorní stanovení meze plasticity zemin
ČSN 72 1014 Laboratorní stanovení meze tekutosti zemin
ČSN 72 1015 Laboratorní stanovení zhutnitelnosti zemin
ČSN 72 1016 Laboratorní stanovení poměru únosnosti zemin (CBR)
ČSN 72 1017 Stanovení zrnitosti zemin pro geotechniku
ČSN 72 1018 Laboratorní stanovení relativní ulehlosti nesoudržných zemin
ČSN 72 1019 Laboratorní stanovení smršťování zemin
ČSN 72 1020 Laboratorní stanovení propustnosti zemin
ČSN 72 1021 Laboratórne stanovenie organických látok v zeminách
ČSN 72 1025 Laboratorní stanovení pevnosti jemnozrnných zemin v prostém tlaku
ČSN 72 1026 Laboratorní stanovení smykové pevnosti zemin vrtulkovou zkouškou
ČSN 72 1027 Laboratorní stanovení stlačitelnosti zemin v edometru
ČSN 72 1029 Stanovení adsorpce vody podle Enslina
ČSN 72 1030 Laboratorní metody stanovení smykové pevnosti zemin krabicovým přístrojem
ČSN 72 1031 Laboratorní metody stanovení smykové pevnosti zemin triaxiálním přístrojem
ČSN 73 3050 Zemné práce. Všeobecné ustanovenia
ČSN EN 13286 – 3 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 3:
Zkušební metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti -
Vibrační tlak s řízenými parametry
ČSN EN 13286 – 4 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 4:
Zkušební metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti –
Vibrační pěch
ČSN EN 13286 – 40 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 40:
Zkušební metody pro stanovení pevnosti v prostém tahu směsí stmelených hydraulickými
pojivy
ČSN EN 13286 – 41 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 41:
Zkušební metoda pro stanovení pevnosti v tlaku směsí stmelených hydraulickými pojivy
ČSN EN 13286 – 42 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 42:
Zkušební metoda pro stanovení pevnosti v příčném tahu směsí stmelených hydraulickými
pojivy
ČSN EN 13286 – 43 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 43:
Zkušební metoda pro stanovení modulu pružnosti směsí stmelených hydraulickými pojivy
ČSN 73 8685 Sypané přehradní hráze
ČSN EN 13331 – 1 Pažicí systémy pro výkopy - Část 1: Požadavky na výrobky
ČSN EN 13331 – 2 Pažicí systémy pro výkopy - Část 2: Posouzení výpočtem nebo zkouškou
ČSN 01 3423 Výkresy pozemních staveb. Kreslení výkopů
ČSN EN 13331 – 1 Pažicí systémy pro výkopy - Část 1: Požadavky na výrobky
ČSN EN 13331 – 2 Pažicí systémy pro výkopy - Část 2: Posouzení výpočtem nebo zkouškou
ČSN EN 12767 Pasivní bezpečnost podpěrných konstrukcí zařízení na pozemní komunikaci -
Požadavky a zkušební metody
ČSN 73 7501 Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů. Společná ustanovení
ČSN 73 7503 Projektování a stavba tunelů městských drah
ČSN 73 7507 Projektování tunelů pozemních komunikací
ČSN 73 7508 Železniční tunely
ČSN 73 7509 Průjezdný průřez metra

MATERIÁLY
neuvedeno

__________________________________________________________________

3. BEZPEČNOST A HYGIENA PRÁCE

Při provádění prací je nezbytné dodržování všech platných předpisů BOZP zejména vyhlášku č. 324/1990 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 31. července 1990 o bezpečnosti práce a technologických zařízení při stavebních pracích a všech Bezpečnostních listů vystavených výrobci materiálů.

4. NÁZVOSLOVÍ A ZKRATKY

NÁZVOSLOVÍ

Čára břehová je průsečnice břehové plochy s původním nebo projektovaným terénem. Čára obrysová výkopu pod vodou v korytě vodoteče nebo ve vodní nádrži, popř. nánosu v korytu vodoteče nebo ve vodní nádrži při čištění koryt vodotečí nebo vodních nádrží, je průsečnice dna a boků koryta nebo nádrže s horní plochou výkopu. Dálnice je silniční komunikace sloužící pro dopravní spojení mezi důležitými centry státního a mezinárodního významu, směrově rozdělená, s omezeným připojením a s pomezením přístupem, vyhrazená pro provoz motorových vozidel s konstrukční rychlostí stanovenou platnými pravidly silničního provozu. Její křížení a křižovatky se všemi ostatními komunikacemi jsou řešeny mimoúrovňově. Určení kategorie dálnic musí být stanoveno plánem rozvoje silnic (ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic).

Kategorizace silnic, tj. určení kategorie, podle jejíchž technických znaků má být určitá silnice projektována a vybudována, je pro dálnice a silnice hlavní a základní sítě určena plánem rozvoje silnic (ČSN 73 6101). Dopravní prostředek obvyklý je motorové silniční vozidlo s přidělenou SPZ. Pro dopravní vzdálenost do 100 m je obvyklý dopravní prostředek i dozer. Fragmentace pro sypané konstrukce mimo kamenité hráze je určena největší velikostí zrna sypaniny, docílenou prováděním vykopávek v horninách tř. 5, 6 a 7. Hloubka koryta je svislá vzdálenost původního dna koryta v jeho ose od průměrné kóty břehových čar v daném profilu. Hloubka vody, pokud není v poznámkách k jednotlivým cenám stanoveno jinak, je svislá vzdálenost původního dna od skutečné pracovní hladiny vody v daném profilu. Při stanovení hloubky vody se nepřihlíží k hloubce v místech, kde projektované dno leží výše než dno původní. Jáma je hloubený výkop, který má hodnotu poměru délky k šířce dna menší než 6 m, jeho šířka v úrovni terénu je větší než 2 m a který nesplňuje podmínky šachty. Jáma stavební je jáma určená pro umístění stavebního objektu nebo jeho části. Jáma odpadová je jáma určená na podzemní skládku odpadu (kamenů, kmenů apod.).

Lepivé zeminy jsou zeminy s číslem plasticity I(p) větším než 10, jestliže jejich přirozená vlhkost w(n) je větší než mez plasticity w(p) nebo jestliže při provádění stavebních prací vznikne nutnost odstraňování horniny z nářadí a dopravních prostředků. V sporných případech je rozhodující stanovení obsahu přirozené vlhkosti a meze plasticity průkazními zkouškami na stavbě.
I(p)..... číslo plasticity podle zkoušky meze tekutosti podle Atterberga, podle ČSN 72 1013 a ČSN 72 1014
w(n).... vlhkost zeminy podle ČSN 72 1012 ze vzorku odebraného ze zeminy po rozpojení
w(p).... mez plasticity podle ČSN 72 1013.

Materiál nakupovaný je materiál se stanovenou cenou. Za nakupovaný materiál se nepovažuje hornina získaná při vykopávkách pro objekty nebo v zemnících, kdy investor hradí náklady spojené s jeho získáním (skrývka, těžení, přemístění, konečná úprava území zemníku). Násyp je sypaná konstrukce vybudovaná na povrchu území. Obsyp je násyp určený pro ochranu stavebních konstrukcí. Obvod dráhy je území určené k provozu dráhy. Rozsah obvodu pro jednotlivé druhy dráhy stanoví FMD (zák. č. 51/64 Sb. ve změní zák. č. 104/74 Sb., o dráhách). Odkopávka je vykopávka nad úrovní vodorovného přemístění. Plocha břehová je šikmá, popř. svislá stěna koryta vodního toku nebo vodní nádrže. Porost divoký jsou všechny zemědělsky nezužitkovatelné traviny s výjimkou vodního rostlinstva. Porost hustý je takový porost, který pokrývá plochu přes 70% její celkové výměry. Porost řídký je takový porost, který pokrývá plochu do 50% její celkové výměry. Porost středně hustý je takový porost, který pokrývá plochu přes 50 do 70% její celkové výměry.

Pracovní hladina vody je hladina vody ve výkopišti v čase provádění zemních prací. Rozlišuje se:
a) návrhová pracovní hladina vody
b) skutečná pracovní hladina vody.

Prokopávka je odkopávka, která se provádí napříč terénní vlnou a je charakterizována přístupem dopravních prostředků z jedné nebo ze dvou stran. Z technologického hlediska se za prokopávky považují i dále vyjmenované vykopávky pod úrovní vodorovného přemístění výkopku:
c) vykopávky pro silniční a železniční zářezy (i při mimoúrovňovém křížení),
d) vykopávky pro silniční a letištní vozovky,
e) vykopávky silničních, železničních a letištních příkopů.

Protlačování je umístění trub vnějšího průměru do 500 mm (obvykle chránicího potrubí) pod povrchem území nebo do násypů bez vykopávky, v rovině nebo ve sklonu do 1:10, včetně případného odstranění zeminy z vnitřku protlačovaného potrubí. Přeložka silniční komunikace je nově budovaný úsek silniční komunikace ve změněné trase. Přepažování je dočasné odstranění vzpěr nebo rozpěr roubení a znovuosazení vzpěr nebo rozpěr po provedení pracovních operací, pro něž je přepažování nutné. Přemístění výkopku svislé je vyzvednutí výkopku z místa rozpojení na výškovou úroveň vodorovného přemístění výkopku. Přemístění výkopku vodorovné je přemístění výkopku od výkopiště do místa jeho uložení s vyložením z dopravního prostředku. Přesvahování je změna sklonu svahu již provedeného, popř. při současném jednostranném nebo oboustranném rozšíření dna zářezu nebo zúžením koruny násypu do 1 m. Příkop je otevřené odvodňovací zařízení o hloubce přes 300 mm; podle tvaru příčného řezu rozeznáváme příkop lichoběžníkový, trojúhelníkový nebo zaoblený a podle úpravy příkop nezpevněný nebo zpevněný.

Rekonstrukce objektů oboru 824 pro účely použití příplatků k cenám je:
a) obnova traťových a staničních kolejí a závodových vleček,
b) přestavba dosavadního kolejiště stanic, závodových vleček, lokomotivních a vozových dep, železničních opraven a strojíren i podniků Mechanizace traťového hospodářství,
c) prodloužení dosavadních staničních kolejí, kolejí závodových vleček, lokomotivních a vozových dep, železničních opraven a strojíren i podniků Mechanizace traťového hospodářství, pro každé prodloužení koleje nejvýše o 600 m,
d) rozšíření kolejiště dosavadních stanic, závodových vleček, lokomotivních a vozových dep, železničních opraven a strojíren i podniků Mechanizace traťového hospodářství nejvýše o dvě koleje s max. vzdáleností 10 m osy budované koleje od osy stávající koleje,
e) přeložky a směrové vyrovnání trati nebo jejich částí v osové vzdálenosti budované koleje od stávající koleje nejvýše 10 m.

Rigol je otevřené odvodňovací zařízení hluboké nejvýše 300 mm, zpravidla zaoblené a zpevněné betonovými tvárnicemi, kamennou dlažbou, betonem apod.; jeho svah přilehlý k vozovce nesmí mít sklon strmější než 1:3. Rostlinstvo vodní na břehu je rákos, orobinec a šáchor. Rostlinstvo vodní pod vodou je jakýkoliv porost pod vodou s výjimkou porostu plazivého. Rýha je hloubený výkop, jehož největší šířka v úrovni terénu je 2 m a který nesplňuje podmínky pro určení šachet. Za rýhy se nepovažují silniční a železniční příkopy. Spodek železniční je drážní těleso, tvořené zářezy, násypy a příkopy a příkopovými zídkami, trativody, propustky světlosti do 2 m, podkladnicemi, mezilehlými nebo sanačními vrstvami se zpevněním a ochranou drážního tělesa (osetí svahů, patky dlažeb, dlažba, záhozy, opěrné zídky výšky do 2 m od základové spáry, kamenná žebra apod.). Svahování je zemní úprava tvaru trvalých svahů se sklony strmějšími než 1 : 5 (včetně přemístění sypaniny na vyrovnání prohlubní na váhu). Šachta je hloubený výkop, jehož největší půdorysná plocha je 36m2 a jeho hloubka je největším rozměrem. Měří se v ose šachty jako svislá vzdálenost dna a roviny vodorovného přemístění. Pro hloubení platí předpisy Úřadu bezpečnosti práce. Zatřídění hornin je podle tříd obtížnosti rozpojování (čl. 64 ČSN 73 3050). Těžba otvírková pro kamenité hráze je odstranění nevhodných hornin tř. 5 (trhatelných), 6 a 7, které nelze použít do násypů objektů, uvedených v čl. 121 části A 31. Tloušťka nánosu průměrná je podíl celkového množství nánosu a celkové půdorysné plochy vymezené jeho obrysovou čarou.

Třídění hornin je odstranění nevhodných frakcí nebo zrn z výkopku, určeného pro provádění sypaných konstrukcí. Za třídění se pro účely odstraňování nepovažuje:
a) snímání ornice a její ukládání odděleně od výkopku,
b) dobývání určitých druhů hornin, vyskytujících se v souvislých vrstvách.
Úprava pláně je zemní úprava tvaru plochy území se sklonem do 1 : 5.

Úroveň vodorovného přemístění výkopku:
a) vodorovná rovina proložená nejnižším bodem plochy přístupné obvyklým dopravním prostředkům, nebo
b) nejnižší úroveň území, na kterou se výkopek odhazuje tehdy, když není navrženo jeho vodorovné přemístění

Uzavřený prostor
a) pro zásypy je místo nepřístupné dopravním nebo hutnícím strojům, přiměřeným objemu zemního objektu,
b) pro vykopávky je místo, kde pro rozpojování a naložení horniny nemůže být použito ani trhavin ani těžebních strojů

Vegetační období je část roku od 1. 5. do 31. 10.
Vykopávka je rozpojení horniny, odebírání výkopku s jeho odhozením nebo naložením na dopravní prostředek.
Vykopávka melioračních kanálů jsou vykopávky na suchu se šikmými nebo svislými stěnami, jimiž se zřizují nahoře otevřené prostory pro zřízení koryt melioračních kanálů.

Vykopávka na suchu je vykopávka
a) ve výkopišti bez vody,
b) ve výkopišti nad sníženou hladinou ve vodním toku nebo v nádrži, popř. nad volnou nebo nad sníženou hladinou podzemní vody
- v mokru, jde-li o vykopávku horniny promočené vodou,
- ve vodě s vodním polštářem do 100 mm

Vykopávka pod vodou je vykopávka pod skutečnou pracovní hladinou vody. Pracovní hladina vody je hranicí mezi vykopávkami pod vodou a vykopávkami na suchu. Vykopávka pod vodou pro úpravu dna a břehů vodotečí a nádrží je zpravidla pokračování vykopávky pro koryta vodotečí a pro nádrže pod pracovní hladinou vody. Vykopávky pro koryta vodotečí jsou vykopávky na suchu se šikmými nebo svislými stěnami, jimiž se vytvářejí nahoře otevřené prostory pro zřízení koryt potoků, řek nebo průplavů, kanálů, přelivů, náhonů, příkopů apod., kromě odvodňovacích příkopů silničních a železničních. Vykopávka pro podzemní vedení pro účely oceňování je vykopávka pro objekty oborů 825 17.1, 825 18.1, 825 22.1, 825 27.1, 825 28.1, 827, 828 7, 828 8, 831 14, 831 21, 831 24, 831 26, 833 26 a pro drenážní potrubí, které je součástí jiných objektů, pokud tvar výkopu odpovídá definici zářezu pro podzemní vedení. Výkopek je hornina rozpojená vykopávkou. Výkopek neulehlý je výkopek, který ležel na místě (např. na dočasné skládce) nejdéle 6 měsíců; za neulehlý se považuje i výkopek zhutněný deštěm nebo provozem dodavatele. Výkopek ulehlý je výkopek, který ležel na místě (např. na dočasné skládce) déle než 6 měsíců, nebo který byl zhutněn na příkaz investora nebo jeho provozem, popř. provozem veřejným, nikoliv však provozem dodavatele. Zářez hloubený je hloubený výkop, jehož poměr délky ku šířce dna je větší nebo rovný číslu 6, jehož šířka v úrovni terénu je větší než 2 m a který nesplňuje podmínky pro určení šachty. Zářez pro podzemní vedení je hloubený výkop se šikmými stěnami, odpovídající definici zářezu, zřizovaný pro umístění podzemních vedení (kolektory, kanály, trubní vedení apod.) a který nesplňuje podmínky pro určení šachty nebo rýhy.

Zásyp je sypaná konstrukce, která vyplňuje prostory pod úrovní povrchu terénu. Zemník je výkopiště určené pro získání sypaniny. Zemní objekt je stavební dílo, které je výsledkem zemních prací. Zemní objekty se podle způsobu jejich budování (odebíráním nebo hromaděním výkopku, případně sypaniny) třídí na:
a) výkopy,
b) sypané konstrukce

Zóna aktivní podloží vozovky je vrstva zeminy podloží, ve které v důsledku teplotního a vodního režimu dochází k cyklickým změnám vlhkosti a objemové hmotnosti a ve které se projevují účinky zatížení vozidly. Obvykle se rovná hloubce promrzání vozovky a podloží (přibližně 1,5 m od povrchu vozovky). Fragmentace při dobývání sypaniny pro kamenitý násyp hráze je zrnitost hornin tř. 5, 6a 7 vymezená velikostí maximálního zrna a obsahem jemných součástí. Balvan nadměrné velikosti je z hlediska tvorby cen balvan, který svými rozměry neodpovídá předepsané fragmentaci; je to balvan, jehož jeden rozměr je větší než ? tloušťky nezhutněné vrstvy sypaniny. Hráz kamenitá je hráz, jejíž základní stavební hmotou staticky působící je kámen bez pojiva.

Délka je hlavní podélná vodorovná drátěná vazba spojující dva sloupy chmelnicové konstrukce ve směru řádků rostlin.  Drátěnka je nosná konstrukce pro pěstování chmele a vinné révy, skládající se z jednotlivých prvků konstrukce.  Diagonála je vodorovná drátěná vazba spojující dva sloupy na zpevnění rohů chmelnicové konstrukce.  Hydroosev je zakládání trávníku pomocí stroje, který nanáší suspenzi vody, semen, živin a spojovacích látek na osévanou plochu.  Jamka pro vysazování rostlin je výkop hloubený pod úrovní přilehlého terénu, se stěnami svislými nebo šikmými, kde hloubka ve středu jamky není největším rozměrem a nejde o rýhu pro vysazování rostlin.  Kotva, kotevní těleso, kotevní drát, kotevní táhlo, kotevní váleček a vidlice je soubor zařízení umožňující ukotvení a pevné spojení sloupů chmelnicové konstrukce se zemí.  Kotevní třmen je prvek umožňující uchycení kotevního drátu ke kotevnímu kamenu. Mulčování je plošné rozprostření organické hmoty v souvislé vrstvě na povrch půdy. Nádoby pro vysazování rostlin jsou mísy, truhlíky a žlaby mobilní i stabilní. Nálet je dřevina vyrostlá samovolně ze semene. Oblouček je drát pro uchycení záhonových drátů mezi dvěma obvodovými sloupy v čele chmelnicové konstrukce. Ornice je úrodná půda s vhodnými biologickými a fyzikálně chemickými vlastnostmi pro růst a vývoj rostlin. Ošetřování rostlin je soubor prací, které zabezpečují růst a vývoj rostlin až do jejich převzetí odběratelem.

Patka je betonová nebo kamenná deska uložená pod sloupem chmelnicové konstrukce rozkládající tlakové síly a zabraňující pronikání sloupu do půdy. Pěstební zásah je dílčí práce z komplexu prací zajišťujících stávající nebo lepší kvalitativní stav biologických prvků sadovnických nebo krajinářských úprav, včetně odstraňování nevhodných rostlin a záměrného ponechávání a chránění vhodných rostlin. Pletí je mechanické odstranění plevelů z kultury bez kypření (kultivace) půdy. Plůtky jsou konstrukce složené z kolíků zaražených do svahů, které jsou propleteny živými pruty rychle rostoucích dřevin. Povázka (fašina) je svazek živých prutů. Prořezání trávníku (vertikulace) je podélné prořezání drnu až do hloubky 50 mm, různými typy speciálních strojů. Provzdušnění trávníku (aerifikace) je propíchání drnu děrovači různých typů až do hloubky 100 mm, umožňující proniknutí vzduchu, vody a živin ke kořenům trav. Převaz je drátěné spojení záhonového drátu a příčky stropní sítě chmelnicové konstrukce. Přirozený úhyn rostlin je uhynutí rostlin po vysazení nebo přesazení vlivem přírodních podmínek, které nelze při zakládání a údržbě běžnou technologií ovlivnit. Příčka je hlavní příčná vodorovná drátěná vazba, spojující dva sloupy chmelnicové konstrukce ve směru kolmém k řádkům rostlin. Ruderální porost je samovolně vzniklý porost rostlin na neupraveném nebo neudržovaném terénu, většinou z rumištních společenstev. Rýha pro vysazování rostlin je výkop vyhloubený pod úrovní přilehlého terénu, se stěnami svislými nebo šikmými, kde největším rozměrem je délka, která musí být nejméně dvakrát větší než šířka. Řez stromu na čípek je každoroční řez koruny stromu, při kterém se jednoleté výhony odstraní nebo zkrátí na malý počet oček.

Stařina jsou odumřelé nadzemní části rostlin neudržovaného trávníku. Substrát je směs připravená z anorganických a organických materiálů (komponentů) s vhodnými biologickými a fyzikálně chemickými vlastnostmi pro růst a vývoj rostlin. Udržování rostlin je soubor prací, které zabezpečují růst a vývoj rostlin po jejich převzetí odběratelem. Udržovaný trávník je takový, na kterém byly v předcházejícím nebo současném vegetačním období provedeny pěstební zásahy odpovídající jeho způsobu užívání, zejména kosení a odstranění pokosené trávy. Udržovaný tvarovaný živý plot je takový, na kterém byly v předcházejícím nebo současném roce provedeny pěstební zásahy odpovídající jeho způsobu udržování, zejména zimní a letní řez. Ulehlá půda (terén) je taková, kde od uložení výkopku, úpravy pláně, rozprostření ornice nebo obdělání půdy uplynulo více než šest měsíců, nebo kde půda byla zhutněna jakýmkoliv způsobem, nikoliv však činností dodavatele. Úprava pozemků je vyrovnání nerovností terénu s rozpojením a přehrnutím horniny. Záhonový drát je podélný průběžný drát stropní sítě chmelnicové konstrukce sloužící k zavěšení svislého drátu pro uchycení rostlin. Zápoj je skupina nebo řada stromů, které se vzájemně svými korunami dotýkají.

Ztížené podmínky pro kácení stromu jsou takové, kdy strom rostl v ochranném pásmu nadzemních inženýrských sítí nebo v uličním stromořadí nebo v blízkosti stavby či porostu, které nesmí být kácením poškozeny. Dále v místech, kde nelze vyloučit veřejnost, provoz dopravy nebo výrobní činnosti. Platí také pro kácení vyhnilých stromů. Ztížené podmínky pro odstranění pařezu jsou takové, kdy strom rostl v ochranném pásmu nadzemních inženýrských sítí nebo v uličním stromořadí nebo v korytě vodoteče či v blízkosti stavby, která nesmí být dobýváním pařezu poškozena. Dále v místech, kde nelze vyloučit veřejnost, provoz dopravy nebo výrobní činnosti. Dále provádí – li se odstranění pařezu z rozmočených hornin, nebo pod hladinou vody ve výkopu, při tlaku vodního polštáře do 50 mm. Ztížené podmínky pro řez stromu nebo keře jsou takové, kde pracovník nemůže provést bezpečně řez s použitím žebříku o délce do 5 m a odřezané větve volně shodit na zem.

Buřeň je nežádoucí rostlinstvo v lesním porostu, které není cizopasné, ale ohrožuje vegetaci pěstovaných dřevin tím, že zastiňuje sazenice, odčerpává jimi vodu a živiny a je nositelem různých chorob a škůdců. Hlušina kamenouhelná je odpadová doprovodná hornina, získaná při ražení děl, dobývání a úpravě uhlí. Podle zdroje se dělí na důlní, úpravárenskou a odvalovanou. Zpravidla obsahuje určité množství spalitelných látek. Hlušina prohořelá je hlušina, u níž došlo shořením spalitelných látek v ní obsažených ke změně mechanických a jiných vlastností. Hnojení zeleně je obohacování obdělávané vrstvy o organickou hmotu zaoráváním záměrně pěstované zelené hmoty. Nehroubí je nadzemní dřevní hmota o průměru menším než 70 mm, tj. slabé dříví (klest). Odvaly hutnické jsou tělesa vytvořené systematickým nasypáváním odpadu z tepelného zpracování rud. Rekultivace je závěr průmyslové činnosti zaměřený na opětné uvedení devastované nebo degradované plochy do kulturního stavu, a to způsobem technickým (rekultivací technickou) a biologickým (rekultivací biologickou); týká se zejména ploch, jež devastací ztratily schopnost zemědělského, lesnického nebo vodohospodářského využití. Vylepšení výsadby (kultur) je nahrazení uhynulých semenáčků nebo sazenic novými sazenicemi nebo semenem.

Výsypka je těleso vytvořené systematickým sypáním hornin z nadloží a z mezilehlých vrstev při povrchovém dobývání uhlí.
Výsypky se dělí na :
- vnější (nasypávané mimo prostor lomu)
- vnitřní (nasypávané ve vytěžených prostorách dobývaného lomu)
Zemina schopná zúrodnění je ornice, podornice i hlouběji uložená zemina zpravidla skrývaná selektivně, jako vhodná k rekultivaci na základě pedologického výzkumu

Názvosloví a definice
Běh prací je sled prací jejich rozvinutí po délce liniového nebo jiného podzemního objektu. Délka štoly se určuje v m vzdálenosti čelních ploch (portálů, šachet) měřených v ose objektu. Délka tunelu je průměrná vzdálenost mezi líci čelních portálových zdí (portálových věnců) vjezdového a výjezdového portálu, měřená po obou tunelových opěrách ve výši 1 m nad niveletou koleje. Dočasné vystrojení výrubu zabezpečuje výrub až do fáze trvalého vystrojení (může být použito výdřevy,, ocelových prvků a skruží, svorníkové výztuže, stříkaného betonu apod.), dočasné vystrojení výrubu se při provádění trvalého vystrojení odstraní, nebo se ponechá jako ztracená výstroj. Hloubka založení je svislá vzdálenost od nivelety koleje do úrovně základové spáry základů opěr v určitém místě tunelu. Horninový masiv je horninové prostředí, ve kterém je podzemní objekt. Hranice úseku štoly je průsečík podélné osy svislou rovinou proloženou osou štoly, pokud se osy neprotínají. U štol ražených z portálů je hranicí úseku štoly začátek ražby plným výrubním průřezem. Nepřihlíží se k délce zářezu – vstup (Zemní práce). Místo čerpací je jímka v podzemí s osazeným čerpadlem, popř. více čerpadly s vývodem vody na povrch se samostatným měřením délek popř. výšek, pokud potrubí těchto čerpadel je vedeno samostatně, přičemž vývod z čerpacího místa na povrch může být sdružen pro několik čerpadel, popř. soustav čerpadel na dopravní výšku. Nečleněný porub je výlom podzemního díla najednou v celém jeho průřezu (obvyklý u štol a tunelů v pevných horninách). Opěry tunelové jsou části ostění od základového odstupku do patek stropní klenby; u kruhového tunelového průřezu se opěrami nazývá část ostění mezi stropní klenbou a dnem.

Osa tunelu je v půdorysu pomyslná čára sledující osu koleje ( u dvojkolejných tunelů osu dráhy); v přímé je osou koleje (dráhy) totožná v obloucích se odsazuje od osy koleje o hodnotu odsazení ( c ) ke středu oblouku. Ostění tunelu je trvalé vystrojení výrubu zdivem kamenným, cihlovým, betonovým nebo železobetonovou obezdívkou, stříkanými plášti z torkretu nebo stříkaného betonu, montovaným ostěním z velkoplošných prvků; podle umístění v příčném řezu rozlišujeme: stropní klenby, opěry, základy, spodní klenbu, nadezdívku spodní klenby a kryt tunelu. Patní práh je železobetonová konstrukce na rozhraní opěry a klenby tunelu zajišťující stabilitu klenby při podchycovací metodě. Pobírání je pořadí a způsob ražení a trvalého vystrojení v příčném tunelovém průřezu. Portálový pás je vjezdový a výjezdový (značení P1 a P2 ve směru staničení tratě). Je to pokračování tunelové trouby směrem k vyústění tunelu (čelní portálové zdi); ostění portálového pásu bývá mohutnější než ostění sousedních tunelových pásů. Portálový věnec je vnější ukončující část portálového pásu viditelná z povrchu, nachází se zhruba v rovině líce čelní portálové zdi nebo z něho vystupuje. Protlačování je umístění trub vnějšího průměru do 500 mm (obvykle chránicího potrubí) pod povrchem území nebo do násypů bez vykopávky, v rovině nebo ve sklonu do 1:10, včetně případného odstranění zeminy z vnitřku protlačovaného potrubí. Průřez světlý je rozměr výrubu mezi lícem dočasného nebo trvalého vystrojení (pokud v popisu cen a v poznámkách k nim není stanoveno jinak).

Průřez výrubní je projektem určený teoretický výrubní průřez štoly nebo šachty zvětšený o:
a) průřez nadměrného výrubu
b) průřez odvodňovacího kanály

Průřez výrubní nadměrný je část výrubu o níž je výrub ve svém průřezu větší než teoretický
výrubní průřez. Nadměrný výrub je :
a) trvalý
b) dočasný (neplatí pro ražby nemechanizovaným a mechanizovaným štítem)
c) nahodilý (nezaviněný, zaviněný)

Průřez výrubní teoretický, dále jen „průřez TV“ je světlý průřez štoly nebo šachty zvětšený o :
a) průřez obezdívky, popř. dalších konstrukcí, tvořících souvislý pás podél obezdívky
b) průřez rubové izolace, popř. její ochrany
c) průřez korýtkové výztuže apod.
d) průřez pažení měřený ve střední vzdálenosti dvou sousedních oblouků (kruhů) výztuže

Přerub je plocha výrubu za teoretickým rubem ostění. Ražení je rozpojování horniny, naložení a odvoz rubaniny. Součástí ražení je i vystrojení výrubu. Ražení štol s ostěním ze železobetonových trub zatlačovací soupravou je ražení štol zatlačováním prstencového břitu a železobetonových trub (zatlačovací soupravou) se současným rozpojováním horniny bez použití trhavin. Ražení štol se zatlačováním ostění je provádění ražby mechanizovanou soupravou se současným zatlačováním ostění a vodorovným přemístěním horniny z hory. Ražení ruční je rozpojování horniny ručně, za pomocí sbíjecích kladiv a obdobných ručních nástrojů s pomocí střelné práce nebo bez ní. Pro střelnou práci se otvory pro uložení náloží předvrtávají vrtacími kladivy na stativech nebo vrtnými sloupy, popř. jednoúčelovými vrtnými soupravami. za ražení ruční se nepovažuje ražení pod ochranou nemechanizovaného štítu a ražení štol s ostěním ze železobetonových trub zatlačovací soupravou. Ražení nečleněným porubem je ražení celého výrubního průřezu s přibližně svislým čelem výrubu. Ražení prstencovou metodou je ražení celého výrubního průřezu se svislým čelem výrubu, při kterém se po každém záběru zřizuje trvalé vystrojení. Ražnost horniny je odborně tunelářský hodnocený souhrn vlastností horniny daných přírodou pro stanovení technicky správné a hospodářsky účelné tunelovací metody. Je rozhodující pro stanovení obtížnosti a pracnosti tunelářských prací a nutných opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících. Rubanina – hornina rozpojená rubáním v pozemí. Rubání je rozpojování horniny, naložení a odvoz rubaniny.

Složky tunelování:
a) rubání (rozpojování horniny, naložení a odvoz rubaniny
b) vystrojení dočasné nebo trvalé

Spodní klenba (protiklenba) je u podkovovitého světlého tunelovaného průřezu konstrukce, rozpírající základy rozpěr; její funkce může být nahrazena rozpěrnými trámy (zejména u dodatečně provedenými při rekonstrukci objektu); u kruhového průřezu tunelu je spodní klenba vymezena spodní kruhovou výsečí, jejíž přímky procházejí středem určující kružnice a svírají pravý úhel, souměrně ke svislici procházející osou koleje.  Stropní klenba je horní část ostění tunelu, u podkovovitého průřezu spočívající patkami na opěrách buď přímo, nebo prostřednictvím patních prahů, u kruhového průřezu tunelu je klenba určena horní kruhovou výsečí s přímkami ve sklonu 1:5 procházejícími středem určující kružnice.  Světlost tunelu je největší světlá šířka tunelu lomená největší světlou výškou tunelu (světlá vzdálenost od nivelety koleje do vrcholu klenby). Světlý průřez je rozměr výrubu nebo výlomu mezi lícem dočasného nebo trvalého vystrojení. Světlý tunelový průřez je plocha ohraničená lícem tunelu a povrchem železničního svršku tunelu (tj. povrch pražce, úložné deska apod.).  Šachta je hloubené nebo ražené podzemní dílo, jehož největším rozměrem je hloubka. Může být buď svislá, nebo ukloněná do 30°od svislé. Pro realizaci platí předpisy odborného dozoru Státní báňské správy. Slouží pro podzemní objekty. Je vybavena těžním, lezním a strojním oddělením.

Štít razící mechanizovaný je razící zařízení provádějící současně rozpojování horniny, její nakládání na odtěžovací prostředky a případně i zajišťování výrubu. Rozpojovaní horniny je prováděno strojně bez použití trhavin v celé výrubní ploše současně, motorickou silou razícího zařízení. Štít razící nemechanizovaný je razící zařízení prstencového nebo jiného tvaru, pod jehož ochranou je prováděno rozpojování horniny, její nakládání na odtěžovací prostředky a zařizování ostění. Rozpojování horniny je prováděno bez použití trhavin po částech výrubního průřezu ručně sbíjením nebo jednoúčelovými mechanizačními prostředky. Štítování je ražení nečleněným porubem, při němž se do horniny tlačí ocelový válec, který složí jako dočasné vystrojení výrubů a případně i jako vnější bednění. Štola je liniový podzemní objekt ražený nebo hloubený z povrchu s výrubním průřezem menším než 16 m2; štola může být samostatným podzemním dílem (pokud je situována mimo výrubní průřez tunelu – např. štola průzkumná, odvodňovací) nebo je dílčím výrubem (štola směrová, nadklenbová) při výstavbě nebo rekonstrukci tunelu. Části štoly tvoří strop, dno(počva), boky, čelo (příď nebo čelba – pracoviště na čele štoly).Štola odvodňovací je štola zřízená za účelem odvodnění horninového masívu v okolí tunelu; vzhledem k ose tunelu může být podélná (zhruba rovnoběžná s osou tunelu) – potom má samostatné portály, popřípadě spojuje dvě příčné štoly, nebo příčná (vyúsťuje do prostoru tunelu); pro účinnější jímání podzemní vody jsou štoly zpravidla vybaveny systémem krátkých (do 5 m) nebo dlouhých odvodňovacích vrtů.

Štola průzkumná je štola sloužící k vypracování podrobnějšího geotechnického průzkumu, pro stavbu nebo rekonstrukci tunelu; průzkumnou štolou může být rovněž směrová štola, která se nachází v průřezu tunelu. Štola směrová je štola ražená jako dílčí výrub tunelu v časovém předstihu a sloužící k usnadnění dopravy v tunelu a k rozvinutí prací na více pracovištích v podélném směru; směrová štola dále slouží k zajištění směrové a výškové polohy osy budovaného nebo rekonstruovaného tunelu. Technologické řezy jsou příčné a podélné řezy, v nichž jsou graficky naznačeny stavy výrubu a dočasného a trvalého vystrojení v jednotlivých fázích (údobích)pobírání a běhu prací.

Teoretický výrubní průřez. Teoretickým výrubním průřezem u kruhových, popřípadě oválných profilů se rozumí plocha světlého profilu zvětšeného o určenou tloušťku ostění, popřípadě včetně tloušťky rubové izolace. Do tohoto teoretického výrubního průřezu se při prstencové metodě zahrnuje též:
a) tloušťka pásu obepínajícího teoretický výrubní průřez předepsaného projektantem k ochraně rubu ostění ze železobetonových i litinových tybinků, sloužícího současně jako manipulační prostor pro jejich osazení
b) tloušťka popř. projektantem předepsaného pažení
c) plocha popř. projektantem předepsaného dalšího zvětšení průřezu při technologii s erektorem, NMŠ,, nebo bez erektoru, např. plocha menisku pro nadzvednutí dvou posledních železobetonových dílců pro možnost čelního zasunutí závěrečných klenáků; tuto plochu určuje projektant.

Trvalé vystrojení tunelu – trvalý výstroj je konečné (definitivní) zajištění výrubu ostěním (obezdívkou), svorníkovou výstrojí apod. (části ostění tunelu). Tunel je ražený nebo hloubený liniový objekt, jehož výrubní průřez je roven nebo přesahuje 16 m2. Tunelová metoda je souhrn pracovních postupů tunelování při stavbě nebo rekonstrukci tunelu. Tunelová svodnice je odvodňovací rýha (drenáž)), vytvořená v líci tunelu za účelem odvedení podzemní vody z ostění nebo horninového masivu do tunelové stoky; podle provedení mohou být hloubené (do zdiva ostění nebo do skalního líce) nebo povrchové (tzv. krabicové), vytvořené na líci ostění pod pláštěm stříkaného betonu. Tunelová trouba je vnitřní část tunelu bez portálu (portálových pásů) může být obezděná nebo neobezděná (nevystrojená nebo opatřená jinou výstrojí než ostěním, případně obezděná jen částečně. Tunelovací metody jsou pracovní postupy při rubání a vystrojování tunelů a jiných podzemních objektů; metoda je vyjádřena pobíráním během prací s technologickými řezy a naznačením stavu dočasného a trvalého vystrojení v grafickém znázornění. Tunelování je souhrn prací při stavbě, rekonstrukci nebo opravě podzemního objektu zahrnující ražení a trvalé vystrojení výrubu. Tunelový objekt je širší označení pro tunel; sestává z vlastního tunelu, tj. tunelové trouby, tunelových portálů a tunelových křídel, z z území nad tunelem a v jeho okolí a z vybavení tunelu (tj. odvodnění, odvětrání, osvětlení průzkumné štoly apod.). Tunelový pás je evidenční část tunelu, obvykle vymezená dělícími spárami; délky pásů se pohybují obvykle od 3 do 10 m; u neobezděných tunelů je dělení na pásy jenom evidenční, pro umožnění orientace v tunelu.

Tunelový portál je vnější část tunelu ukončující tunelovou troubu; svou mohutnější konstrukcí zachycuje podélné síly v horninovém masívu a tlaky z čelního a bočních svahů tunelového předzářezu; portál sestává z portálového pásu, portálového věnce a čelní portálové zdi.
Tunelový prstenec je část tunelu kratší něž 3 m, tvořící dílčí pracoviště
Tunelový průjezdní průřez je obrys obrazce v rovině k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází osou koleje; pohybem tunelového průjezdního průřezu ve směru osy koleje je nad kolejí v jdnokolejním tunelu vymezen volný prostor pro bezpečný průjezd vozidel
Tunelový předzářez je zářez, kterým železniční trať přechází z volného terénu do tunelu.
Tunelové základy je nejspodnější část ostění ode dna výrubu po základový odstupek.
Výlom jsou výruby velkých prostorů – větších než štoly, dostropní záruby, šikmé zálomy a svislé komíny; jde-li o výlom celého tunelového průřezu, mluvíme o plném výlomu nebo také o porubu.
Výrub je každý prostor (dutina) uvolněný rubáním v hornině. Výrub nadměrný dočasný – meniskus (M) – je ta část nadměrného výrubu, která se (kromě trvalého nadměrného výrubu) vytváří záměrně proto, aby se získal prostor pro předpokládaný pokles stropu výrubu, způsobený tlakem v hoře během provádění konstrukcí a prací, aniž by se zmenšil prostor určený projektem pro správné provedené ostění. Přichází v úvahu převážně v horninách I. II. stupně ražnosti při ražení ručním nebo ražení mechanizovaným zařízením s frézou. Objem dočasného nadměrného výrubu se určuje jako součin plochy dočasného nadměrného výrubního průřezu a délky štoly.

Průřez dočasného nadměrného výrubu je:
a) u výrubního průřezu štoly omezeného nahoře kružnicí je průřez tohoto výrubu(meniskus) omezen dole kružnicí o průměru D + 2t (kružnice omezující plochu trvale nadměrného výrubu) a nahoře kružnicí téhož průměru, jejíž střed je na svislé ose průřezu teoretického výrubu posunut směrem nahoru od středu kružnice omezující trvalý výrub o vzdálenost v (toto v se rovná 5% průměru D) Kružnice omezující meniskus je po stranách omezena tečnami ke kružnici omezující průřez trval nadměrného výrubu;
b) u výrubního průřezu lichoběžníkového nebo obdélníkového je průřez tohoto výrubu obdélník, jehož délka se rovná délce horní vodorovné strany průřezu trvale nadměrného výrubu a výška se rovná, pro světlý průřez kruhový 5 % průměru D (toto D se rovná průměru světlého průřezu zvětšeného o dvojnásobnou tloušťku ostění). U lichoběžníkových a obdélníkových světlých průřezů se rovná 5 % z projektované světlé výšky štoly, zvětšené o tloušťku ostění stropů a dna.

Výrub nadměrný nahodilý – zaviněný a nezaviněný – je veškerý nadměrný výrub přesahující souhrn nadměrného výrubu trvalého i dočasného:
a) nezaviněný nahodilý nadměrný výrub je takový výrub, k němuž při dodržení bezpečnostních a technologických předpisů dojde v důsledku odchylek od geologických a hydrogeologických podmínek(předpokladů), za nichž byla vypracována projektová dokumentace (včetně technologického postupu a organizace práce); například dochází
- k sesutí nesoudržných vrstev (včetně tzv. komínů) při přechodu z horniny do horniny s odlišnou soudržností
- k sesutí podťatých vrstev při průchodu geologickými a tektonickými poruchami, popř. skluznými útvary
b) zaviněný nahodilý nadměrný výrub je zvětšení výrubu nad rámec trvalých a dočasných výrubů ať z nedbalosti nebo neodborným provedením
Výrub nadměrný trvalý je výrub, který vzniká z toho důvodu, že nelze přesně vyrubat v hornině prostor s hladkými plochami pro rub konstrukcí(určený projektem).
Objem trvale nadměrného výrubu se určuje jako součin plochy trvalého nadměrného výrubního průřezu a délky štoly, popř. hloubky šachty.
Výrubní průřez je určen rozměry výlomu celého tunelového průřezu

Výstroj štol nosná atypická z úplných ocelových rámů jsou:
a) rámy obloukového, kruhového, obdélníkového a lichoběžníkového tvaru, vyráběné z válcovaných profilů U, I, trubek nebo ostatních profilů mimo profily „K“;
b) rámy nebo jejich části, které jsou vyráběny z profilové oceli „K“, ale neodpovídají typovým dílům podle katalogu NHKG;
c) příčné podložné prahy obloukových rámů z válcovaných profilů U nebo I nebo patky podložné (i rámů typových);
d) prvky podélného rozepření provedené z válcované oceli průřezu L, pásoviny nebo trubek (i rámů typových);
e) spojovací prvky (třmeny, matice a spojky).

Výstroj minérská je dočasná výstroj tunelu zřizovaná při ražení tunelové trouby. Vystrojení výrubu je dočasné nebo trvalé vystrojení výrubu proti závalu a zabraňující deformacím horninového masívu kolem výrubu. Výška dopravní při čerpání vody je svislá vzdálenost mezi hladinou vody v jímce sníženou čerpáním a vodorovnou rovinou proloženou osou potrubí v jeho nejvyšším bodě. Zakládka rubaninou je vyplnění volného prostoru (nadměrný výrub) mezi vnější plochou pažení a horou, rubaninou. Základní způsoby tunelování označujeme podle použitého pobírání nebo běhu prací a případně z hlediska pobírání, běhu prací a způsobu dočasného i trvalého vystrojení rozeznáváme základní způsoby tunelování (nečleněným porubem, porub výstrojný apod.)

Zálomový pás je tunelový pás, který se v určité partii tunelu vylamuje časově jako první( při stavbě i rekonstrukci), zálomových pásů bývá v tunelu pro větší rozvinutí prací několik; výlom těchto pásů začíná buď za směrové štoly, nebo přímo z prostoru tunelu. Zařízení mechanizované s frézou je razící zařízení provádějící rozpojování horniny a její nakládku na odtěžovací prostředky. Rozpojování horniny je prováděno strojně bez použití trhavin po částech výrubní průřezové plochy frézou na výložníku. Zařízení startovací je zřízení startovacího prostoru (jámy, šachty, štoly, tunelu, protlaku) se zpevněním dna a opěrných stěn (zatěžovacích) konstrukcí, sloužícího k zahájení a provádění razících prací. Zvětšený porub je výrub mimo teoretický výrub ostění, který je nutný pro provedení projektem předepsané úpravy rubu ostění. Železniční tunel je podzemní liniová stavba, již je vedena celostátní dráha nebo vlečka; z hlediska železničního provozu jsou tunely jednokolejné, dvoukolejné a dvoukolejné s jednokolejním provozem, elektrizované a neelektrizované

ZKRATKY
TV – teoretický výrub
M – meniskus
Np – niveleta pražce

5. POPIS TECHNICKÝCH PARAMETRŮ POŽADOVANÉHO MATERIÁLU
neuvedeno

__________________________________________________________________

PŘÍLOHY

Tabulky pro určení podílu svislého přemístění výkopku

Tabulka I - Stavební jámy

Tabulka II – Stavební rýhy

Tabulka III Stavební zářezy

Tabulky koeficientů pro manipulaci s výkopkem při vykopávkách pod vodou

Hledisko                         Koeficient
_______________________________
Průměrná tloušťka vrstvy horniny
do 0,5 m                        1,16
přes 0,5 m                     1,12
Průměrná tloušťka vrstvy horniny
do 0,5 m                        1,25
přes 0,5 do 1,5 m          1,10
přes 1,5 do 2,5 m          1,05
Hornina
třída 1 – 4                     1,60   
třída 5 - 7                      1,30
Hornina
třída 1 – 4                     1,60
třída 5 – 7                     1,30

Změny objemů hornin vlivem nakypření

                                                                  součinitel pro propočet objemu
třída ražnosti                  ze stavu rostlého na nakypřený         ze stavu nakypřeného na rostlý
__________________________________________________________________________
litá skála a I. stupeň ražnosti          1,47                                                     0,68
II. stupeň ražnosti                           1,37                                                     0,73

__________________________________________________________________

Třídění hornin podle ČSN 73 3050

Horniny se třídí do 7 tříd podle obtížnosti jejich rozpojování a odebírání. Tyto třídy se podle dohody nazývají "třídy těžitelnosti".

1. třída
Horniny
a) soudržné, měkké konzistence, Ic je rovno 0,05 až 0,75, Ip je menší než 17. Patří sem např. ornice, hlína, písčitá hlína, hlinitý písek,
b) nesoudržné kypré, popř. se štěrkovými zrny do 50 mm, ID je menší než 0,33. Patří sem např. písek, písek se štěrkem, písčitý štěrk a drobný štěrk se zrny do 20 mm bez omezení a se štěrkovými zrny od 20 do 50 mm v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 1. třídy
c) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 1. třídy

2. třída
Horniny
a) soudržné, tuhé konzistence, Ic je rovno 0,75 až 1,00 Ip je menší než 17. Patří sem např. ornice, hlína, prachovitá hlína, písčitá hlína, hlinitý písek, rašelina, zrašeliněná zemina,
b) nesoudržné, středně ulehlé, ID je rovno 0,33 až 0,67, popř. se štěrkovými zrny do 100 mm. Patří sem např. písčitý štěrk a střední štěrk se zrny do 50 mm bez omezení a se štěrkovými zrny od 50 do 100 mm v množství menším než 10% z celkového objemu rozpojované horniny 2. třídy
c) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 2. třídy

3. třída
Horniny
a) soudržné, pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,00, Ip menší než 17 a měkké a tuhé konzistence, Ic je rovno 0,05 až 1,30, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. hlína, prachová hlína (spraš), jílovitá hlína písčitá, písčitý jíl,
b) nesoudržné, ulehlé, ID větší než 0,67, popř. s kameny největšího rozměru do 250 mm. Patří sem např. hrubý písčitý štěrk a hrubý štěrk se zrny do 100 mm bez omezení a s kameny s větším rozměrem od 100 do 250 mm v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 3. třídy
c) nesoudržné, zařazené do 2. a 3. třídy se soudržným tmelem hornin podle odst. a) této třídy
d) skalní a poloskalní rozložené, technicky hodnocené jako jílovitopísčité a skeletové zeminy popř. zvětraliny. Patří sem např. eluvia, tektonicky porušené zóny, hydrotermálně rozložené horniny
e) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 3. třídy.

4. třída
Horniny
a) soudržné, pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,30, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. jíl, písčitý jíl, jílová hlína, prachovitá hlína,
b) nesoudržné, popř. s balvany do objemu 0,1 m3 jednotlivě. Patří sem např.hrubý štěrk se zrny do 100 mm bez omezení, s kameny s největším rozměrem od 100 do 250 mm v množství od 10% do 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 4. třídy a s balvany nad rozměr 250 mm do objemu 0,1 m3 jednotlivě v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 4. třídy
c) nesoudržné, zařazené do 2. a 3. třídy, se soudržným tmelem pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,30, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. drobný a střední štěrk s jílovitým nebo hlinitým tmelem
d) poloskalní středně zpevněné, navětralé, poloskalní zpevněné, zvětralé. Patří sem např. navětralé jílovice, slínovce, prachovce, vulkanické tufy, tufity, zvětralé pískovce a břidlice, zvětralé měkké vápence, zvětralá opuka
e) skalní rozrušené, zvětralé a značně rozpukané. Hornina rozrušená podél pukliny a při jejím rozpojení se uvolnění šíří do okolí záběru. Jednotlivé kusy zrnitosti odpovídají nesoudržným horninám 4. třídy. Patří sem např. rozrušená žula, rozrušená rula, rozrušený andezit, rozrušený vápenec, rozrušený křemenec
f) kašovité a tekuté konzistence, Ic menší než 0,05. Patří sem např. bahnité náplavy, tekutý písek, silně rozbahněná rašelina
g) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 4. třídy

5. třída
Horniny
a) nesoudržné s balvany do objemu 0,1 m3. Patří sem např. hrubý štěrk s kameny do 250 mm bez omezení a s balvany od 250 do objemu 0,1 m3 jednotlivě v množství od 10% do 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 5. třídy,
b) nesoudržné, zařazené do 4. třídy se soudržným tmelem pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,00, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. střední a hrubý štěrk s jílovitým nebo hlinitým tmelem
c) poloskalní zpevněné, zdravé, ve vrstvách tloušťky do 150 mm. Patří sem např. slepenec s jílovitým tmelem, jílovec, jílovité břidlice, travertin, pískovec s jílovitým nebo slinitým tmelem, fylit, chloritické břidlice, opuka
d) skalní vyvřelé, přeměněné a usazené, porušené, navětralé, rozpukané s plochami dělitelnosti (vrstevnatost, pukliny) vzdálenými méně než 150 mm. Patří sem např. navětralá žula, navětralá rula, navětralý andezit, navětralý vápenec, navětralý pískovec
e) navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 5. třídy
f) zmrzlé zeminy

6.třída
Horniny
a) nesoudržné s balvany nad objem 0,1 m3. Patří sem např. balvany do objemu 0,1 m3 bez omezení s balvany objemu nad 0,1 m3 v množství do 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 6. třídy,
b) skalní vyvřelé a přeměněné, zdravé, s plochami dělitelnosti vzdálenými do 1,0 m v lavicovité, kvádrovité odlučnosti. Vzdálenost ostatních puklin je menší než 250 mm. Patří sem např. žula, rula, andezit, čedič, křemité břidlice, svor, svorová rula, pórovitý čedič, fylitická břidlice
c) skalní usazené, zdravé, s tloušťkou vrstvy do 1,0 m (hrubě lavicovité), se vzdáleností ostatních puklin do 250 mm. Patří sem např. hrubě úlomkovité až balvanité slepence a aglomeráty s vápenitým a slínitým tmelem, vápence, droby pískovce s vápenitým nebo křemičitým tmelem, dolomit.

7. třída
Horniny skalní zdravé, masivní nebo s odlučností polyedrickou, kulovitou, sloupcovou apod. s jednotlivými zaklíněnými hranami, s plochami dělitelnosti sevřenými ve vzdálenosti větší než 250 mm. Patří sem např. křemence, křemité žuly, křemité ruly, diority, diabasy, čediče se silně sloupcovitou odlučností, spility, buližníky, rohovce, gabra, andezity, amfibolity, granulity, granodiority, slepence s křemitým tmelem, rohovcové vápence, žilní křemeny, znělce.

Poznámka:
Třídy dělitelnosti se dají charakterizovat způsoby, jejichž prostřednictvím je možné příslušné horniny rozpojovat.
1. třída - horniny sypké - dají se nabírat lopatou, nakladačem.
2. třída - horniny rypné - rozpojitelné rýčem, nakladačem.
3. třída - horniny kopné - rozpojitelné rýčem, nakladačem.
4. třída - pevné horniny drobivé - rozpojitelné klínem, rypadlem.
5. třída - pevné horniny lehko trhatelné - rozpojitelné rozrývačem nebo těžkých rypadlem (hmotnost nad 40 t), trhavinami.
6. třída - pevné horniny těžko trhatelné - rozpojitelné těžkým rozrývačem, trhavinami.
7. třída - pevné horniny těžko trhatelné - rozpojitelné trhavinami.
Osamělé kameny s objemem do 0,1 m3 jednotlivě se považují za součást té horniny, ve které jsou uložené. Jde o kameny, které se ve výkopišti vyskytují nejvýše po dvou na jednom místě a vcelku představují nejvýše 1% objemu daného výkopu.
Kameny a piloty se zatřiďují podle vrstev, v jakém jsou zachované a podle objemu jednotlivých kusů.
Kameny o objemu přes 0,1 m3 jednotlivě se zatřiďují do 5., 6. nebo 7. třídy podle charakteristik, platných pro tyto třídy.

__________________________________________________________________

Třídění hornin podle ražnosti

Ražností horniny se rozumí odborně tunelářsky hodnocený souhrn vlastností hornin daných přírodou, které jsou rozhodující pro míru obtížnosti prací při těžení, pro dočasné a trvalé vystrojení výrubů pro stanovení technicky správné a hospodářsky účelné tunelovací metody při zachování maximální bezpečnosti pracujících i konečného díla.
I. stupeň ražnosti
Ražnost I. stupně mají horniny celkem pevné a soudržné, avšak vrstevnaté, rozpukané a lasovité u nichž je nestejná tvrdost jednotlivých vrstev; horniny jsou netlačivé nebo slabě tlačivé, u nichž lze předpokládat ražení bez výstroje anebo jen se zajišťovací výstrojí, ražení porubem a jako ostění užít obkladných až středně tlakových typů obezdívky. Těžení je obtížné a při vrtání zdlouhavý postup. Jsou to povětšině horniny třetí a lehčí skaliny čtvrté těžné třídy. Je-li hornina silně vodnatá, může toto ztížení způsobit přeřazení do II. stupně ražnosti,

II. stupeň ražnosti
Ražnost II. stupně mají horniny málo soudržné, tlačivé, vyžadující současně s výrubem vestavění dočasného vystrojení a ostění tlakových typů. Zpravidla lze užít jen ražby pilířové, tj. nemůže být otevřen další pás, pokud není v předešlém dokončeno ostění. Rozpojování horniny méně obtížné – většinou jen sbíjecími kladivy. Je-li hornina silně vodnatá, může být posuzována jako hornina III. stupně ražnosti.

III. stupeň ražnosti
Ražnost III. stupně mají horniny nesoudržné a zavodněné až rozbředlé, silně tlačivé, které vyžadují ve štole hnané pažení, v plných výlomech nejsilnější vystrojení a zpravidla zvláštní tunelovací způsoby; pro ostění se užívá nejsilnějších tlakových typů. Vyžaduje se velmi opatrný a odborný pracovní postup

Litá skála
Horniny 4. těžební třídy, velmi nesnadno těžitelné, u nichž je postup vrtání minimální a nadměrná spotřeba trhavin pro rozpojení hornin. Pro výlom není potřeba dočasného vystrojení (jen ochranné opatření proti náhodně uvolněným částem horniny ve stropě) a výruby mohou být ponechány bez ostění (skalní průřezy) anebo jen s obkladní obezdívkou minimální tloušťky (postřiky). Těžitelnost je velmi nesnadná, postup vrtání velmi pomalý s nadměrným tvořením prachu.
Stupeň ražnosti hornin se posuzuje podle celkových vlastností horniny a zvlášť podle její těžitelnosti a možnosti vzniku a zvětšování tlaků, nikoliv podle petrografického označení horniny.

__________________________________________________________________

Třídění hornin podle míry zavodnění

1. Horniny suché tj. buď úplně suché, nebo takové, u nichž se při výrubu zpravidla projevuje nepravidelný přítok vody tak, že se u stropu objevují nepatrné přítoky ve tvaru ojedinělých kapek v intervalu několika sekund, které netvoří stejnoměrně rozptýlené výtoky – déšť.

2. Horniny mokré (s rozptýlenými přítoky), u nichž se při výrubu objevují stejnoměrné výtoky ve stropu ve formě deště, takže je nutné, aby osazenstvo pracovalo v nepromokavých oděvech, kloboucích a botách – nebo se objevují ojedinělé soustředěné výrony (prameny) ve stropu výrubu, které je nutno svádět příčnými a postranními žlaby do odpadní stoky.

3. Horniny silně zavodněné u nichž vyvěrá voda jako hustý déšť ze stropů nebo z boků jako soustředěné vývěry pod tlakem (stříkající prameny); přítok vyžaduje kromě ochrany osazenstva nepromokavými obleky, botami a klobouky též zvláštní opatření k ochraně díla, jako stříšky, žlaby, svodnice apod.